O ČsOL

Československá obec legionářská (dále jen ČsOL) je nestranické politické občanské sdružení, založené 15 ledna 1921 legionáři ze všech bojišť 1. světové války. Po okupaci vlasti v roce 1939 byla ČsOL nacisty zrušena a po vítězství nad nacismem v roce 1945 opět obnovena. Na svém 4. sjezdu dne 2. července 1947 přijala do svých řad příslušníky československé zahraniční armády ze všech front druhé světové války, kteří se o vstupu do ČsOL usnesli na svém Slučovacím sjezdu v březnu 1946.

Po únoru 1948 byla ČsOL začleněna bez souhlasu členstva do jednotného Svazu bojovníků za svobodu, později přejmenovaného na Svaz protifašistických bojovníků. Vedení této organizace požádalo dne 17. července 1949 o výmaz ČsOL z rejstříku registrace, čímž byla ČsOL protiprávně zrušena.

Po pádu totality se dne 8. října 1991 sešli legionáři a delegáti jednotek čs. zahraniční armády a podle zákona čís. 83/1990 Sb. obnovili ČsOL, což bylo potvrzeno registrací Ministerstva vnitra ČR dne 12. února 1992, pod č.j. VCS/1-10058/92. Na celostátním sněmu ČsOL ve dnech 4. a 5. dubna byl schváleny úpravy původních stanov.

Spolupráce ČsOL s ostatními odbojovými organizacemi je výrazem uznání jednoty zahraničního a domácího odboje.

Stručná historie našich legií v:

ČsOL jakožto organizace, která sdružovala drtivou většinu československých legionářů, bojujících v 1.sv.válce po boku Dohody proti Rakousku-Uhersku, Německu a jejich spojencům s cílem obnovení samostatnosti a svébytnosti české respektive československé státnosti, byla jedním z pilířů 1.republiky.

V dnešní době, kdy legionáři, kteří se svým úsilím podíleli na vzniku ČSR v roce 1918, již odešli, sestává členská základna ČsOL z bojovníků zahraničních jednotek čs. armády z doby 2. sv. války, pozůstalých po legionářích z obou světových válek a v neposlední řadě z příznivců. Členové náležející do dvou posledně jmenovaných skupin sice sami nikdy nebojovali, ale plně se ztotožňují s myšlenkou za níž dávali v šanc životy jejich starší bratří a hodlají nést jejich poselství do časů budoucích.

I proto se ČsOL, jako jedna z mála organizací, může dnes oprávněně hlásit k odkazu Masarykovi demokratické republiky a pomáhat hledat celé společnosti, včetně naší armády, kořeny a tradice z nichž skutečně vyrůstá. Po 40-ti letech komunistické devastace veškerých morálních hodnot a dalším desetiletí, kdy právě masarykovské ideály byly pro soudobou společnost jen prázdnými pojmy a vývoj jak v politické, tak hospodářské sféře jim mnohdy přidělil atributy směšnosti, cítí ČsOL ve stále větší míře potřebu připomínat, kolik bojů, morálních vzepětí, utrpení a hrůz stálo občany tohoto státu to, aby mohl žít ve svobodné zemi s vlastní vládou a vlastními zákony.

"Kdo zapomněl svou historii a nepoučil se z ní, je odsouzen znovu ji prožít!"