Pamětní deska praporečníka roty Nazdar Karla Bezdíčka

V dubnu roku 2020 se do veřejného prostoru dostala těžko uvěřitelná zpráva. Ve sklepeních Městského muzea v Jaroměři byl objeven původní bronzový odlitek pamětní desky praporečníka roty Nazdar Karla Bezdíčka, který byl odhalen 9. května 1936 v areálu Krkonošských kasáren v Trutnově. Nález cenného artefaktu tak oživil aktivitu Československé obce legionářské (ČsOL) o znovuobnovení památníku v podkrkonošské metropoli.

Ve třicátých letech minulého století byl v Trutnově dislokován Hraničářský prapor 2. Tento vojenský útvar, určený pro službu v pohraničí, obdržel v roce 1932 čestné přízvisko „Roty Nazdar“. Stalo se tak na popud Kruhu starodružiníků, který si přál uchovat odkaz původních legionářských jednotek i v nové čs. branné moci. Trutnovský hraničářský prapor se tak stal hrdým nositelem tradice slavné roty Nazdar. Od roku 1934 pak trutnovští hraničáři každoročně slavili 9. květen, den výročí bitvy u Arrasu, jako svůj praporní svátek.

V květnu roku 1935 se v Trutnově uskutečnily velkolepé oslavy 20. výročí arraské bitvy. Během nich byla Kruhem francouzských legionářů iniciována myšlenka, že by odkaz příslušníků roty Nazdar měl být připomenut trvalým uměleckým dílem. Zanedlouho poté dostal návrh konkrétní podobu: pamětní deska praporečníka roty Nazdar Karla Bezdíčka a jeho padlých druhů v boji u Artois osazená na kamenném podstavci.

Autorem návrhu desky se stal sklářský výtvarník a příslušník Hraničářského praporu 2 „Roty Nazdar“, četař aspirant Božetěch Medek. Po zajištění finančních prostředků nutných k výrobě byla bronzová deska o hmotnosti 186 kg odlita ve slévárně pana Herrmanna v Poříčí u Trutnova. Podstavec desky byl tvořen kamenem z krkonošského mramoru z lomu u Hříběcích bud. Dne 9. května 1936, v den praporního svátku, byla deska slavnostně odhalena na nádvoří Krkonošských kasáren (nynější areál Policie ČR v ulici Roty Nazdar v Trutnově), kde byl hraničářský prapor kasernován.

V létě roku 1938 byl hraničářský prapor přesunut do Krkonoš. Trutnovští hraničáři, jakožto nositelé tradice roty Nazdar, si pamětní desku přemístili do svého nového působiště. Deska byla instalována v areálu nově vybudovaných Bezdíčkových kasáren v Bedřichově u Špindlerova mlýna, konkrétně před budovou č. III (velitelství). Zde ovšem vydržela krátce. Na počátku října 1938 musela být bedřichovská posádka vlivem mnichovských a berlínských událostí evakuována. Deska byla nejprve odvezena k náhradní rotě praporu do Jičína a posléze do Josefova, který se stal poslední posádkou praporu. V Josefově hraničáře zasáhly tragické události z března 1939 a následný zánik čs. branné moci.

Deska, ponechaná Hraničářským praporem 2 „Roty Nazdar“ v roce 1939 v Josefově, byla po skončení války považovaná za zničenou Němci. Po osvobození byla Jednotou ČsOL v Trutnově iniciována a zrealizována myšlenka obnovení památníku na původním místě, tj. na nádvoří Krkonošských kasáren. V kasárenském areálu byl toho času umístěn I. prapor Pěšího pluku 22 „Argonského“. Slavnostní odhalení nového památníku ve zjednodušené podobě, který byl tvořen žulovou deskou se jmény padlých příslušníků roty Nazdar v boji u Artois, proběhlo 11. května 1947. Ani tento památník se do dnešních dnů nedochoval, byl zničen pravděpodobně krátce po únorovém převratu v roce 1948.

Po roce 2010 ČsOL opět podnikala kroky s cílem znovuobnovit pamětní desku praporečníka roty Nazdar Karla Bezdíčka v Trutnově. Byl připraven projekt na odlití kopie původní desky a výroby kamenného podstavce. Snahy ale vždy ztroskotaly na nedostatku finančních prostředků, které se v tehdejší době vyšplhaly na téměř 800 tis. Kč.

Novým impulsem k obnově se stalo náhodné objevení původní desky v Městském muzeu v Jaroměři během jeho rekonstrukce na jaře roku 2020. Deska byla převezena a předána do sbírky Muzea Podkrkonoší v Trutnově. Pracovníky Umělecké slévárny HVH s. r. o. byl originál desky zaformován a byla odlita její věrná kopie. Finanční prostředky na zhotovení kopie pamětní desky byly získány z podpory Nadačního fondu projektu Legie 100.

Kámen, na kterém byla deska instalována, byl objeven a identifikován členy mladoboleslavské jednoty ČsOL v Bedřichově u Špindlerova Mlýna v areálu nynějších Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení, p. o., v jejichž správě se nachází bývalá Bezdíčkova kasárna. Díky jejich vstřícnosti mohl být původní kámen v létě roku 2020 vyzvednut a převezen do Trutnova. Kámen byl na podzim 2022 vztyčen před budovou Obvodního oddělení Policie ČR v ulici Roty Nazdar. V jeho okolí byly realizovány parkové úpravy a na počátku května 2023 byla na kámen osazena kopie pamětní desky.

Dlouhodobé úsilí ČsOL vyvrcholilo v sobotu 6. května 2023. Ve 14 hodin byla deska slavnostně odhalena za účasti vrcholných představitelů Policie ČR v čele s policejním prezidentem genmjr. Mgr. Martinem Vondráškem. Resort Ministerstva obrany ČR na akci prezentoval ředitel Krajského vojenského velitelství Hradec Králové pan plk. gšt. Ing. Tomáš Rak, MBA. Vzácnou návštěvou byl francouzský přidělenec obrany plk. Jean-Charles Peltier a samotné město Trutnov zastupoval jeho místostarosta Mgr. Tomáš Eichler. Přítomní byli i členové horní a dolní komory Parlamentu České republiky – pan senátor Ing. Jan Sobotka a poslanci Mgr. Ivan Adamec a Jan Hofmann.

„Jako francouzský důstojník se uctivě klaním památce českých legionářů. Vedle hrdinských činů roty Nazdar chci zmínit hluboký význam pomníku, který jí vzdává hold. Domnívám se, že v době, kdy se válka vrací na evropskou půdu, tento památník dalece přesahuje primární účel,“ uvedl při svém projevu francouzský přidělenec obrany plk. Jean-Charles Peltier.

Pamětní deska praporečníka roty Nazdar Karla Bezdíčka je evidovaným válečným hrobem