Vojenská identifikační známka francouzského legionáře Františka Šperla

Hlavním úkolem identifikační známky bylo usnadnění evidence padlých vojáků v bojích. Ve francouzské armádě byly oficiálně zavedeny v roce 1881 a v době první světové války ji již fasoval každý voják. Od roku 1915 pak ve dvou vyhotoveních, přičemž jedno vždy zůstávalo u těla padlého vojáka.

Prezentovaná známka pochází ze závěrečné etapy války v roce 1918, kdy do bojů na západní frontě zasáhli i českoslovenští dobrovolníci z Čs. střelecké brigády ve Francii. Známku tvoří alpakový štítek, na němž je z jedné strany vyraženo jméno a příjmení vojáka se zkratkou EVTS (Engage Volontaire Tchéco-Slovaque), značící právě příslušnost k dobrovolnickému vojsku. Na druhé straně se nachází místo odvodu – francouzské město Cognac a kmenové číslo vojáka.

Štítek o rozměrech 2,5 x 3,5 cm se předpisově nosil na krku, nicméně řada vojáků si ho upravovala dalším otvorem tak, aby se dal nosit i na předloktí, tak jak je patrné u prezentovaného předmětu.

Tato konkrétní známka pochází z pozůstalosti Františka Šperla, příslušníka 22. čs. střeleckého pluku a rodáka z Malé Vísky u Klatov.