Josef Marek

Legendárním příslušníkem „pouštních krys“ u Tobruku byl i Josef Marek z Malobratřic u Mnichova Hradiště. Josef Marek se nesmířil s okupací – rozhodl se pro útěk z protektorátu a boj proti okupantům v zahraničí. Dne 22. května 1940 překročil u Seredi hranice a přes Maďarsko pokračoval do Jugoslávie a poté dále na Střední východ, kde se stal součástí roty doprovodných zbraní u Čs. pěšího praporu 11 – Východního. Od října 1941 se účastnil nejslavnějšího nasazení jednotky na obranném perimetru Tobruku. Po ukončení bojových operací v severní Africe se Josef Marek přesouvá do Británie, kde je přidělen v hodnosti četaře k 1. rotě 2. tankového praporu. Prodělal náročný tankistický výcvik a stal se střelcem z tankové houfnice ve stroji velitele roty. Po vylodění Spojenců v Normandii následoval přesun brigády k obléhání severofrancouzského města Dunkerque. Josef Marek se svým 2. tankovým praporem zaujal pozice ve východní části perimetru. Na 28. říjen 1944 připravilo velení brigády útok na německé pozice. Jádrem útočného uskupení se stal 2. tankový prapor, s nímž proti nepříteli zaútočil i četař Josef Marek. Při útoku byl Josef Marek po sesednutí z tanku zasažen dávkou z německého kulometu a na místě zemřel. V husté palbě nebylo možné vyprostit jeho tělo a ostatky byly nalezeny až po několika dnech. Josef Marek byl pohřben 6. listopadu 1944 přímo v poli, poblíž osady Ghyvelde. Dnes je Josef Marek pochován na kanadském vojenském hřbitově Leubringhen u Calais.