75 let od popravy vlastenců z Krnska a okolí

Jaromír Jermář 29.03.2019

I když byly po Mnichovské dohodě jednotky Stráže obrany státu (SOS) rozpuštěny, mnozí ze záložních důstojníků přísahali, že se obrany vlasti nevzdají. Proto začali vytvářet po okupaci odbojovou organizaci SOS. Obdobně tomu bylo v jihozápadní části Mladoboleslavska a východní části Mělnicka. Zeměměřický inženýr ing. Miloš Mejsnar z Krnska začal budovat síť spolupracovníků, jejímž cílem bylo získat zbraně a připravovat se na povstání proti okupační moci. Miloš Mejsnar vytvořil skupinu několika desítek spolupracovníků nejen z Krnska a blízkých vesnic, ale také z Chotětova, Benátek nad Jizerou a dalších obcí. Mimo shromažďování zbraní se odbojová organizace věnovala zpravodajské činnosti a zajišťovala úkryt i mnoha uprchlým zajatcům různých národností (Francouzů, Poláků a ponejvíce Rusů). Široká podpora zajatců si vyžádala zapojení mnoha dalších lidí, což však ztěžovalo utajení. Za dosud ne úplně objasněných okolností došlo k prozrazení a v únoru 1944 k zatýkání. Během několika dnů byli zatčeni všichni významní představitelé SOS v čele s ing. Milošem Mejsnarem. 13. března byli zvláštním soudem v Praze odsouzeni k smrti a 3. dubna po 16. hodině v pankrácké věznici gilotinou popraveni: ing. Miloš Mejsnar, Václav Strnad, Josef Třešňák, Bohdan Dlouhý, František Studecký, Štěpán Pulda, Josef Petrů, František Řehák, Jan Matuna a Božena Švehlová. V následujících měsících byli v Pankráci ještě popraveni další, mezi nimi např. Josef Huk z Krnska a štábní kapitán Rudolf Říha z Pískové Lhoty. Mnozí další byli posláni do koncentračních táborů. Z více než 100 zatčených z této odbojové organizace bylo 16 vlastenců popraveno, 25 jich zahynulo ve věznicích nebo koncentračních táborech.

Ing. Miloš Mejsnar se narodil 15. 9. 1910 v Borči. Poté žil v Krnsku. Protože mu brzy zemřel otec, vyrůstal sám s maminkou Marií Mejsnarovou, učitelkou domácích prací. Po ukončení studia na vysoké škole a vojenské službě pracoval u katastrálního vyměřovacího úřadu v Mladé Boleslavi. Dne 8. února 1944 byl zatčen společně s maminkou a jejím bratrem Bohumilem Zemánkem. Miloš Mejsnar byl svobodný, v 19 letech se mu však ze vztahu s vnučkou Josefa Düricha (klášterského mlynáře, poslance Říšské rady ve Vídni a posléze místopředsedy Československé národní rady za I. světové války v Pařiži) narodil syn Jiří. Dürichova rodina nesvolila pro mládí obou rodičů ke sňatku a tak jeho syn má příjmení po matce. Jiří Dürich i dnes ve svých 89 letech stále pečuje nejen o památku svého praděda Josefa Düricha, ale také o památku svého otce – ing. Miloše Mejsnara.

Tento měsíc si připomeneme, že od násilné smrti Miloše Mejsnara a dalších vlastenců z Krnska a okolí uplyne již 75 let.