100 let od přísahy Čs. střelecké brigády v Darney

Ve dnech 29.6.–2.7. 2018 pořádala Československá obec legionářská, ve spolupráci s Ministerstvem Obrany České republiky, národní pouť do Francouzského městečka Darney u příležitosti stého výročí přísahy našich legionářských střeleckých pluků na západní frontě a jejich následnému nasazení do bojů v Alsasku. Přísaha se konala 30. června 1918 za přítomnosti Francouzského prezidenta Raymonda Poincaré a tento den byl z rozkazu prezidenta Václava Havla v roce 2002 vyhlášen Dnem ozbrojených sil armády České republiky.

Jako každá pouť i tato tradičně započala shromážděním všech účastníků před areálem garáží agentury služeb MO v pražských Dejvicích v pátek v 0:15 hodin. Po naložení všech nezbytností nabral autobus směr západ. Po dvou krátkých zastávkách v Rokycanech a na Rozvadově jsme opustili naši vlast a vstříc noci jsme nabírali první zahraniční kilometry. První poutní zastávkou se stal v pátek ráno německý Sinsheim. Město, jinak nenápadné, skýtá již z dálnice úchvatný pohled na exponáty, jenž se nacházejí v tamním technickém muzeu, kterému vévodí nadzvukové dopravní letouny TU-144 a Concorde. V muzeu jsme byli mezi prvními návštěvníky, a tak jsme si mohli užívat téměř soukromou prohlídku celé expozice.

Po prohlídce technického muzea jsme opět nabrali západní směr a po překročení Francouzských hranic následovala další poutní zastávka – dělostřelecká tvrz Schoenenbourg. Tato pevnost Maginotovy linie ukrývá v hloubce 30 m pod povrchem kilometry chodeb a desítky místností různého určení. Pro každého návštěvníka je jistě třešničkou na pomyslném dortu možnost vyzkoušet si mechanismus výsuvné dělové věže – hlavního bojového prostředku tvrze. Po třech hodinách strávených v podzemí při 12 °C jsme se poté přesunuli do nedalekého města Hatten na prohlídku tamního vojenského muzea.

Následný přesun nás zavedl skrz pohoří Vogézy do města Épinal, který se po dva dny stal naším domovem. Večerní volný čas mnozí využili k prohlídce města, případně k návštěvě různých pohostinských zařízení a přípravě na sobotní pietní akt.

V sobotu 30. 6. v dopoledních hodinách se již všichni náležitě ustrojeni usadili na svá místa v autobuse a proběhl přesun do samotného Darney. Celý den vládlo krásné počasí s teplotami překračujícími 30 °C. Všem bylo jasné, že odpolední ceremonie na holé pláni bude velkou zkouškou odolnosti každého jednotlivce. Po hodinové přestávce na parkovišti místního supermarketu a nákupu nezbytných zásob tekutin jsme se setkali a spojili s účastníky poutě z druhého autobusu, který z Prahy vyrazil o den později na kratší variantu poutě. Naše společná cesta pokračovala do městečka Attigny, kde jsme vykonali malý pietní akt před pomníkem u místního kostela. Po návratu do Darney, tou dobou již pod bedlivou ostrahou francouzského četnictva a policie, jsme prošli bezpečnostní kontrolou a zamířili k památníku nad městem k vykonání samotného hlavního pietního aktu. Na místo mezitím dorazila třetí poutní skupina cestující na otočku leteckým speciálem z pražských Kbel.

Za politickou reprezentaci se pietního aktu zúčastnili premiéři České republiky a Slovenské republiky – Andrej Babiš a Peter Pellegrini, za francouzskou stranu byla přítomna ministryně obrany Florence Parly. Po proslovech politických špiček čestné stráže položili věnce k památníku a zazněly státní hymny Slovenské a České republiky zakončené francouzskou Marseillaisou. Čestné stráže účastníků poutě složené z příslušníků aktivních záloh AČR, studentů a studentek VSŠ a VOŠ MO v Moravské Třebové společně s bratry v historických francouzských stejnokrojích, střežícími prapor ČsOL a prapor 21. střeleckého pluku prokázali velkou odolnost, když, i přes absenci dostatečného množství vody, sledujíce horkem odpadající francouzské vojáky, drželi pevně svá místa na slunci až do konce. Po ukončení ceremonie následovala malá recepce v místní škole a dále pak raut velvyslanců ČR a SR v centru města, kde se naskytla příležitost k prohlídce francouzsko-československého muzea v sousedství. Následovalo rozloučení se skupinou, která se leteckým speciálem vrátila do Prahy a oba autobusy se vydaly zpět na ubytování v Épinalu. Večer již každý strávil dle svých preferencí a chutí.

Nedělní odjezd byl naplánován na 07:30 hod. Oba autobusy se vydaly skrze Vogézy do hloubi Alsaska. První zastávkou se stal Hartmannswillerkopf – místo, kde se sváděli kruté boje o vyvýšené pozorovací místo. U krypty s ostatky 12 000 padlých vojáků – Oltáře vlasti, jsme vykonali pietní akt zakončený modlitbou sester z Církve československé husitské. Po prohlídce zdejšího muzea jsme dále pokračovali do města Cernay. Na místním hřbitově, na kterém je pohřbeno 46 československých legionářů padlých v roce 1918 na Alsaské frontě, jsme vykonali pietní akt zakončený modlitbou a zpěvem národní hymny. Po skončení pietního aktu se obě skupiny poutníků vydali na prohlídku míst bojového nasazení československých legionářů v lese Kreuzwald a poblíž vesnice Aspach-le-Bas. Na místech jsou i po sto letech stále patrné zbytky zákopů a betonových palebných postavení. Po okolní zemi je možné nadále najít zbytky šrapnelů a kovových součástek nejrůznějšího druhu. Prohlídkou frontové linie společné putování skončilo a obě poutní skupiny se rozdělili, přičemž první autobus se vydal ke svému cíli ve městě Colmar, zatímco druhý autobus zamířil zpět do Prahy.

Cestou do Colmaru jsme ještě navštívili Mémorial du Linge, kde se nachází přírodní skanzen připomínající krvavé boje o tamní pozice v roce 1915. Na tomto místě by se daly strávit hodiny procházením místních zákopů, okopů a bunkrů. Čas nás však tlačil a po rychlé prohlídce jsme se vydali na cestu do Colmaru.

Po příjezdu do města jsme se díky výborně zvolenému hotelu sestrou Marcelou Ludvíkovou mohli vydat na prohlídku samotného centra města a jeho pamětihodností. Pod velením br. Milana Mojžíše a našeho francouzsky hovořícího průvodce Michala Mojžíše jsme prošli centrum města, pro které jsou typické vodní kanály a všudypřítomní čápi. Toulka městem nás zavedla do restaurace, kde všichni přítomní měli možnost povečeřet dle svého výběru a ti odážnější také provést degustaci šneků. Načatý večer každý zakončil dle svých preferencí. Mnozí svou cestu zakončili v „citronovém“ mexickém baru.

V pondělí ráno jsme Colmar opustili a po překročení řeky Rýn, cestou skrz malebnou krajinu Schwarzwaldu, zamířili na břeh Bodamského jezera do německé Kostnice. Celou cestu nás tematicky doprovázely filmy Otakara Vávry s husitskou tématikou. Pár dní před 603. výročím upálení Mistra Jana Husa jsme se tomuto reformátorovi na místě, kde byl později upálen i Jeroným Pražský, poklonili, položili věnec a sestry z Církve československé husitské provedli modlitbu. Následovala krátká prohlídka centra města, která vedla okolo Husova domu až do katedrály Münster, ve které se v letech 1414–1418 konal kostnický koncil. Po krátké prohlídce města jsme se nalodili na trajekt, který nás zavezl na protější břeh jezera a po prohlídce muzea vzducholodí Zeppelin ve Friedrichshafenu jsme přes Mnichov zamířili zpět domů do Prahy.

Pouť úspěšně skončila příjezdem před areál garáží agentury služeb MO v pražských Dejvicích v pozdních večerních hodinách. Zde se všichni poutníci rozloučili a odebrali každý svou cestou.

Na závěr bych rád poděkoval br. Milanu Mojžíšovi a ses. Marcele Ludvíkové za perfektní organizaci poutě. Všem řidičům autobusů za předvedené umění jízdy v úzkých uličkách a prudkých zatáčkách a jejich pracovnímu nasazení, když ostatní značně znaveni zatím mohli odpočívat.

Foto: autor a Stanislav Pítr