100. výročí vzpoury námořníků v Boce Kotorské

Tomáš Pilvousek 21.02.2018

Černohorský přístav Kotor si v minulých dnech připomněl vzpouru námořníků jadranské, rakousko- uherské flotily. Vzpoura byla zahájena 1. února 1918 na pancéřovém křižníku Sankt Georg a dalších plavidlech. Zúčastnilo se jí přes 3 000 vojáků. Příčinou odporu námořníků byla především dlouhodobá zásobovací krize, způsobená blokádou flotily dohodovými mocnostmi, i vyčerpání z již čtvrtého roku válečného konfliktu. Krom základního požadavku na ukončení války ovšem námořníci požadovali i reformu rakousko-uherského soustátí, včetně práva všech národů monarchie na sebeurčení.

Vzpoura byla přes svoji nejednotnost, izolovanost přístavu, i rychlé a efektivní protiopatření potlačena již 3. února. Pouze několika málo účastníkům vzpoury se podařilo hydroplánem uprchnout do Itálie. Přes 800 námořníků bylo vsazeno do těžkého žaláře a 432 bylo do konce roku souzeno stanným soudem. Čtveřice hlavních vůdců odporu, včetně přerovského rodáka – českého Němce Františka Rasche, bylo tribunálem odsouzeno k trestu smrti a dne 11. února v 7 hodin popraveno zastřelením na vojenském hřbitově Škaljari. Spolu s Františkem Rašem byli popraveni ještě Anton Grabar (poddůstojník ze základny Kumbar), Jerko Sisgorič (kulometčík z lodi Sankt Georg) a Mate Berničevič (kulometčík z depotní lodi Gäa).

Smutný příběh čtveřice námořníků byl v minulosti několikrát zneužit k výkladu politických záměrů. Za první republiky byly až příliš akcentovány národnostní pohnutky námořníků a jejich přání o reformu monarchie, po roce 1948 zas převládla legenda o inspiraci bolševickou revolucí i příklonu námořníků k Marxisticko-Leninské ideologii. Příběh tak po sto letech připomíná to základní – toužebné přání příslušníků jadranské flotily k brzkému ukončení války, i ke změně světa zničeného vojenským konfliktem.

Po 100 letech navštívila místo popravy i delegace Ministerstva obrany České republiky a zástupci Předsednictva republikového výboru Československé obce legionářské. Pietní vzpomínkou si zástupci České republiky i Černé hory připomněli nejenom 100 let staré události, ale také osobnosti vzpoury a jejich odkaz do dnešních dní.

Mladoboleslavskou jednotu na místě reprezentoval br. předseda. Po slavnostní ceremonii bylo umožněno účastníkům delegace navštívit další místa spojená s dějinami kotorské vzpoury. Krom radnice, kde probíhal stanný soud, navštívili zástupci ČsOL i bývalou věznici. Závěr slavnostního dne patřil vernisáži výstavy o vzpouře, umístěné v archivu města.