Vzpomínka na Josefa Kočího

V sobotu, 9. prosince v 16 hodin, si pietní vzpomínkou u pomníku padlých obou světových válek v Klášteře Hradišti nad Jizerou připomněl Obecní úřad v Klášteře Hradišti nad Jizerou spolu s místními baráčniky, ČsOL – Jednotou Mladá Boleslav a Rotou Nazdar 75. výročí smrti Josefa Kočího. Josef Kočí, příslušník čs. zahraniční armády na Středním východě, zahynul v Palestině před 75 lety – 7. prosince 1942. Právě členové ČsOL a Roty Nazdar stáli u pomníku v dobových uniformách čestnou stráž.

Josef Kočí se narodil 8. října 1919 v Podolí u Mnichova Hradiště. Největší část svého života prožil u svého dědy, který byl šafářem bývalého valdštejnského statku v Klášteře Hradišti nad Jizerou. Zde také chodil do školy. Když postoupil do měšťanky v Mnichově Hradišti, přestěhoval se k rodičům do Hněvousic. Po ukončení měšťanské školy absolvoval dvouletou pokračovací školu a stal se obchodním příručím v národně socialistickém konzumu v Mnichově Hradišti. Zapojil se do činnosti národně socialistické mládeže, velmi aktivní byl ve skautu. V létě 1939 odchází ilegálně do Polska, kde se 26. srpna v Krakově hlásí do československého vojska. Po začátku II. světové války se složitou cestou přes Rusko dostává na Střední východ. Zde se stává 12. 4. 1941 v městě Haifa příslušníkem československého zahraničního vojska, které vedl Karel Klapálek. Josef Kočí se hlásil k britskému letectvu, kam však nebyl pro drobnou oční vadu přijat. Zůstal u pěchoty a prodělal mnohé boje v Libyi, Egyptě i Palestině. Během přesunu vojsk utrpěl poblíž Jeruzaléma 7. 12. 1942 při autonehodě těžké zranění hlavy a téhož dne zemřel. Pohřben byl následující den na britském vojenském hřbitově Ramleh u Tel Avivu v dnešním Izraeli.

Pietní vzpomínku uvedl br. Jiří Filip. Požádal o slovo starostu Kláštera Hradiště nad Jizerou – Jiřího Navrátila. Ten přivítal všechny přítomné, zejména Vladimíra Poláka, synovce Josefa Kočího, který shromažďuje rodinné památky na svého strýce. Přivítána byla i neteř Josefa Kočího, Ivana Voňková s rodinou. Životní osudy Josefa Kočího přiblížil br. Jan Juřena. Br. Jaromír Jermář zmínil historii odhalení pamětní desky obětem II. světové války v roce 1995 a některé spoluobčany, kteří bojovali za naši svobodu v této válce. Na závěr poděkovala paní Ivana Voňková jménem rodiny všem organizátorům vzpomínky na Josefa Kočího. Poté byly položeny k pomníku se jménem Josefa Kočího kytice. Pietního aktu se i přes nepříznivé počasí zúčastnilo několik desítek osob.