Pracovní brigáda 9.–11. srpna 2024

Druhý srpnový víkend jsme opět vyrazili do pohraničí, abychom „dorazili“ stavební část rekonstrukce objektu lehkého opevnění. Drželi jsme rozjeté tempo z minulých brigád, a tak se už v pátečních 9 h rozezněl okolím zvuk rychlovarné konvice na nezbytnou ranní kávu, ale především pokosové pily, která zpracovávala poslední zbývající části vnitřní výdřevy. Jak to tak bývá, tak zdánlivě jednoduché věci se s téměř 100% jistotou zkomplikují, takže detaily okolo vchodové střílny a ventilátoru trvaly celý páteční den. S ohledem na minimum přebytkového materiálu bylo potřeba důsledněji než jindy řídit se heslem „2x měř a 1x řež“ a když byla všechna prkna správně na svých místech, žádné nám nezbylo ani nechybělo, pochválili jsme se za složení „dřevařské maturity“. V průběhu dne dorazila posila v podobě Honzi Žabky, kterého jsme viděli o to raději, že dovezl i oběd v podobě velkoprůměrových pizz. Práce jsme přerušili ve večerních hodinách a následně spěchali do trutnovské pivovarské restaurace, abychom ještě stihli večeři. Poté nás ochotně na nocleh přijal br. Vašata.

Od sobotního rána dorazily další posily, tak se práce rozběhly na více pracovištích – venku byly dočištěny maskovací háky a následně natřeny základovkou, v interiéru jsme nainstalovali repliky spon bednění a provedli nátěr bednění sjednocujícím nátěrem, imitujícím původní karbolín. Došlo taky na výrobu dřevěných krytů střílen a víka podlahové jímky. Večeře a nocleh proběhly na chalupě Bobr, která se tou dobou stala základnou týdenního dětského tábora, alias Legiocampu 2024.

Neděle už probíhala v pozvolnějším tempu – zkompletovali a nainstalovali jsme střelecké stolky, držáky na torby a svíčky, vyspravili jsme podlahu v řopíku, zacementovali některé detaily v bednění, a na závěr jsme uklidili po našich pracovních aktivitách. V nedělním odpoledni nás navštívili táborníci Legiocampu, kteří si u sousedního srubu T-S 63 po celodenním výšlapu opekli buřty. Pro zachování pracovní výkonnosti, i u nás probíhalo kvalitní stravování – o víkendové obědy se opět vzorně postaral br. Fuksa, o večeře a snídaně zase br. Juřínek.

V následujících dnech došlo ještě k omytí řopíku a nanesení 3. sjednocující vrstvy fasádního nátěru, včetně nástřiku krytů střílen, aby byl objekt na svůj velký den 14. září, kdy ho představíme veřejnosti, „jako ze škatulky“.

Víkendovou pracovní skupinu tvořili průběžně bratři Fuksa, Juřena, Koštejn, Kratochvíl, Mikolášek a Honza Žabka. O fasádu se postarali během Legiocampu bři. Kratochvíl a Pilvousek. Do zářijové otevíračky nás kromě přípravy akce samotné čeká ještě mnoho dokončovacích prací nestavebního charakteru, týkajících se především instalace vnitřního vybavení. A věřím, že to jako vždy zvládneme a 14. září se pochlubíme vypiplaným řopíkem i doprovodným programem.

Řopíku zdar!