Stravování v Krkonošských kasárnách.

Jiří Kratochvíl 28.01.2021

Nedílnou součástí vojenského života je stravování. O pravidelnou stravu muselo být postaráno jak v poli, tak při službě v posádce.

V roce 1923 byla v prostoru dnešního kasárenského areálu na Horním Předměstí v Trutnově započata výstavba tzv. „Provisorních kasáren", které byly určené jako ubikace Dělostřeleckého oddílu čís. 254. Jedna z budov (později označená jako TR-XXI) sloužila jako kuchyně, kovárna a dílna zbrojíře. K samotné kuchyni vybavené sporákem náležely dva špízy. Budova se do dnešních dnů nedochovala.

V druhé polovině dvacátých let minulého století, po odchodu dělostřeleckého oddílu z trutnovské posádky, byl v kasárenském areálu soustřeďován Hraničářský prapor 2. S tím souvisí i postupné dostavování areálu, nesoucího od roku 1932 název „Krkonošská kasárna". V jedné z nových budov (TR-IV) byla umístěna kuchyně (vybavená třemi sporáky) s jídelnou, vojenské zátiší a poddůstojnická škola. Budova dodnes stojí a slouží ke komerčním účelům (fa Relko).

Na fotografiích je zachycena část jídelního servisu Hraničářského praporu 2 „Roty Nazdar": Talíř hluboký o průměru 23 cm, talíř mělký o průměru 23 cm, malý talíř o průměru 18 cm, šálek, lžička, větší vidlička, menší vidlička a naběračka.

A k servírování čeho byl servis určen? Pro zajímavost je uveden jídelníček Hraničářského praporu 2 „Roty Nazdar" z prvního únorového týdne roku 1938:

1/2 Oběd: polévka zapražená, segedínský guláš, brambor Večeře: nudle s mákem
2/2 Oběd: polévka bramborová, rýže se švestkami Večeře: salám
3/2 Oběd: polévka hovězí, hovězí, omáčka, knedlík Večeře: gulášová polévka
4/2 Oběd: polévka uzená s rýží, šunkové flíčky Večeře: fazolový salát
5/2 Oběd: polévka bramborová, hovězí guláš, brambor Večeře: kakao
6/2 Oběd: polévka hrachová, svíčková, knedlík Večeře: salám
7/2 Oběd: polévka hovězí, hovězí, čočka na kyselo Večeře: knedlík s povidly

Hraničářský servis pochází z pozůstalosti rotmistra Václava Bečváře, narozeného 22. září 1891 v Plzni. V době vojenské služby v meziválečném období sloužil u Telegrafního praporu 7 na Slovensku, dále u Pěšího pluku 48 v Benešově a na konci 30. let působil u Pěšího pluku 22 v Jičíně. Pravděpodobně v době evakuace a likvidace zázemí trutnovských kasáren získal část kuchyňského vybavení.