Již desátým rokem pořádá naše organizace pietní vzpomínku na důstojníky čs. armády a občany našeho města, kteří se postavili na odbor nacistické okupaci, za což byli popraveni nebo umučeni. Jedním z příkladů jsou mladoboleslavská kasárna na Jičínské ulici, dříve se pyšnící názvem Kasárna Tomáše Garrigue Masaryka. Zde byl v noci z 21. na 22. června roku 1940 týrán a poté zavražděn mjr. pěch. Josef Fryml.

I přesto, že je tento čin vzpomenut pamětní deskou na objektu kasáren vedle bývalé brány, jedná se o událost, jako mnoho jiných, dnes již zapomenutou. Svůj díl viny na tom možná má i fakt, že v objektu kasáren, přejmenovaných na Kasárna 9. Května, byla dislokována sovětská okupační vojska a vše, co je s kasárnami spojeno, prostě "smrdí".

Přestože jsme "jen" zájmové sdružení, nedisponující aparátem úředníků a většími finančními zdroji, chtěli jsme vzpomenout obětí války nanejvýš důstojně a pokud možno reprezentativně. Přípravy jsme zahájili již v listopadu loňského roku s tím, že jsme oslovili Magistrát města Mladá Boleslav na základě výzvy pana náměstka Mgr. Jana Smutného, který nám ji učinil na vzpomínce 17. listopadu 2008.

Kontaktovali jsme Mgr. Janu Martínkovou z Oddělení vnějších vztahů, které jsme předložili detailní plán akce. Výsledkem byla dohoda, že Magistrát města zabezpečí odklonění dopravy a zvukovou aparaturu jako takovou a pokud ne, tak finančně zabezpečí její pronájem (3 tis. Kč); dále pohoštění válečných veteránů a dalších vzácných hostů, kteří přijedou k nám do Mladé Boleslavi (cca 5 tis. Kč). Jakékoliv tiskoviny o době okupace, které jsme chtěli zabezpečit pro mladoboleslavské školy, byly předem odmítnuty s tím, že je zde mnoho faktů, které žáky a studenty nezaujmou. Odmítnuta byla také pomoc při jednání s Dopravním podnikem města, který jsme oslovili s pomocí propagace pietní vzpomínky.

Ještě v prosinci loňského roku jsme dostali ubezpečení, že město podpoří akci v rozsahu, na které jsme se domluvili. S tím jsme plánovali další zabezpečení akce a rozplánovali finanční krytí, které je pro nás vždy "malou bojovkou".

V průběhu ledna jsme byli vyzváni panem náměstkem Smutným, abychom si podali žádost o finanční dotaci 8 tis. Kč na zabezpečení akce s tím, že vše platí dle naší předchozí domluvy. Navíc naši žádost podpořila Kulturní komise a Komise propagace města. Celá pietní vzpomínka měla rozpočet 50 tis. Kč (včetně tematických brožur Počátky odboje na Mladoboleslavsku), které jsme museli zajistit z vlastních zdrojů. V této částce není započítána podpora Armády ČR, která by se vyšplhala, už jen pro účast Ústřední hudby armády, do závratné výše, kterou bychom nemohli v žádném případě zajistit.

Akce byla naplánována, organizačně, materiálně a finančně zajištěna a všichni jsme se těšili, jak vzpomínka dopadne, ... doufali jsme že dobře.

I přes ujištění Oddělení vnějších vztahů, že je vše předjednáno, vše vyjasněno a doporučeno odbornými komisemi, Rada města podporu pietní vzpomínky zamítla s tím, že nám neudá důvod, proč PIETNÍ VZPOMÍNKU NEPODPOŘIT! To se stalo jen několik dnů před akcí. Jedná se "jen" o 8 tis. Kč, které nám však najednou chyběly a museli jsme je obratem vybrat od členů Jednoty, kteří byli již tak finančně akcí velmi zatíženi. Co nám však vadí víc, než chybějící peníze, je přístup města, přesněji jeho vedení. Nevadí nám, že něco nejde, že peníze asi nejsou, ale že to město zjistí až po 3 měsíčním jednání a plánování; že se k něčemu zaváže, pak závazek zruší a už necítí potřebu řešit jeho vinou vzniklou situaci.

Zvláštní je, že žádný člen Rady města, který byl i třeba soukromě dotázán, odmítl jakkoliv komentovat zamítnutí podpory pietní vzpomínky. Přitom vzpomínka připomněla a myslím, že nanejvýš důstojně až reprezantivně ty naše občany, kteří se postavili proti totalitě a bojovali za svobodu a demokracii v naší společnosti. Že se k domácímu nekomunistickému odboji nehlásili totalitní vládci v době socialismu a sovětské okupace, to je celkem pochopitelné, ale že se k těmto obětem nehlásí současné vedení města, které předpokládáme reprezentuje státotvornou část naší politické společnosti, to už pochopit nedokážeme. Tento zde zveřejněný počin není bohužel ojedinělý, když vzpomeneme "podrazu" Statutárního města při oslavách 90. výročí vzniku Československa...

Nedalo nám a dotázali jsme se, v čem je "zakopaný pes". Zveřejněná korespondence hovoří za vše...