Bývalo by to 21. výročí nadějné Československé republiky, ale realita byla zcela jiná. Dne 28. října 1939 byla česká a slovenská společnost na počátku jedné z nejkrutějších zkoušek 20. století. Toho dne již přes půl roku žili Češi v Protektorátu Čechy a Morava, toho dne již dva měsíce nabírala svou zničující sílu druhá světová válka. Vždyť 5. října kapitulovalo Polsko pod společným útokem německé a sovětské armády, začala tzv. podivná válka.

 

Přestože bylo v Protektorátu zakázáno slavit 28. říjen, přišli v ten den lidé do práce ve slavnostních oděvech, se zakázanou trikolórou v klopě a s masaryčkami na hlavách. V Praze nacistická mládež vyvolala první incidenty, při kterých lidem trikolory strhávala a čepice srážela z hlav. K. H. Frank se rozhodl učinit spontánním oslavám vzniku Československa přítrž a pod jeho velením postupovala proti veřejnosti v ulicích Schutzpolizei za podpory německého studentstva. Došlo i na rozhánění davu střelbou. V Žitné ulici nad Karlovým náměstím byl zastřelen horník Václav Sedláček, který se narodil v německém Porýní, odkud jeho rodina utekla před nacismem do vlasti jeho otce. Mezi vážně zraněnými byl i student Jan Opletal, který naneštěstí svým zraněním podlehl 11. listopadu. Pohřeb konaný 15. dne toho měsíce se stal tichou manifestací české společnosti. Nacistická moc zděšená duchovní jednotou okupovaných rozhodla 17. listopadu o uzavření českých vysokých škol. Až do konce války neměli Češi možnost získat vysokoškolské vzdělání ve své mateřštině. V den druhého výročí této události – v roce 1941 – byl v Londýně 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.

 

Uběhlo hořkých 50 let nových zkoušek a utrpení. Dne 17. listopadu 1989 se hroutil sovětský blok a čeští studenti si připomínali svůj svátek při setkání na pražském Albertově. Demonstrace se proměnila v pochod, který měl dohru v brutálním zásahu pořádkových oddílů na Národní třídě. Reakce veřejnosti byla živelná, odmítavá. Začala sametová revoluce, která měla za následek pád komunistického režimu v Československu.

 

Statutární město Mladá Boleslav uspořádalo v den státního svátku oslavu na náměstí Republiky u pomníku věnovaného obětem komunismu. Události se zúčastnilo zhruba padesát občanek a občanů. Za město se ujal slova pan primátor Raduan Nwelati, který především sděloval své obavy s budoucího návratu komunismu a vyzýval k ostražitosti. Ředitel Muzea Mladoboleslavska pan Luděk Beneš přiblížil přítomným historické souvislosti roku 1939 a 1989 včetně vývoje sametové revoluce. Hudba zněla v podání Zámeckého saxofonového kvarteta, byla zapěna státní hymna. Za naši Jednotu věnovali květinový dar bojovníkům proti komunismu, a jeho obětem, bratři Tomáš Pilvousek a Michal Beneš. Přítomni byli rovněž bratři Jirka Filip, Jakub Mikolášek a Květoslav Zbroj.

 

Další informace:

• článek o vzpomínce na internetových stránkách statutárního města Mladá Boleslav
• upoutávka na internetových stránkách statutárního města Mladá Boleslav