Kostel se zvonicí v Plazech.
První písemná zmínka o obci je z roku 1322, ale i zde archeologické nálezy dokládají starší osídlení, již v 10. a 11. století. Původní název Plasy mohl být odvozen od staročeského osobního jména Plasek, případně od toho, že se ves rozkládala po lazích (vrstevnicích či svahu).
Největší památkou v obci kostel sv. Šimona a Judy. Ten se připomíná již ve 14. století jako kostel farní. V husitské době se stal kostelem kališnickým a fara zanikla. Znovu farním se stal až v roce 1878. Kostel po třicetileté válce zpustl tak, že v roce 1660 byl nezaklenutý. V roce 1731 bylo započato se stavbou nové věže, dokončena byla 3. listopadu 1736. Ještě v tomto měsíci však spadla a pobořila i původně gotický kostel. O 3 roky později začala jeho přestavba do barokní podoby. Presbytář byl hotov v roce 1746 a loď kostela o pět let později. V roce 1764 se přistavěla východně od presbytáře zákristie. Kostel stojí na vyvýšenině při návsi. Na severovýchodní straně původního hřbitova stojí zvonice. To je hranolová stavba, patrně z poloviny 18. století. Uvnitř je vzpěradlová zvonová stolice. Zvonice má zděné přízemí a bedněné patro se stanovou střechou, krytou šindelem. Nové obití je ukončeno barokně profilovanou římskou, patrně původní.
Místní název Pod tvrzí dokládá přítomnost středověké tvrze. Ta stála pravděpodobně na severní straně návsi a podle její polohy se jednalo o vodní tvrz, obehnanou vodním příkopem.
K obci Plazy patří vesnička Valy, původně zvaná Volenovice. První zmínka o ní je ze 14. století., kdy zde byla tvrz s poplužním dvorem. Ves Volenovice se uvádí již v roce 1525 pustá a mohla být poničena za vpádu lužických vojsk v roce 1468. Znovu osídlena byla v 18. století. Severně od Val, na vyvýšenině pod Babou byl větrný mlýn. Podobný mlýn byl rovněž mezi Plazy a Židněvsí v lokalitě Horka. Vystavěl ho na svém pozemku Josef Pazderník. Provoz mlýna však dlouho netrval. Pamětníci vzpomínaly, že zájemci o mletí museli často dlouho čekat na vítr. V roce 1892 se mlýn rozpadl. Jeho model je uložen v mladoboleslavském muzeu. Další dřevěný mlýn byl na protilehlém Chlumu nad Dolánkami u Března. Dnes jediný dochovaný větrný mlýn na Mladoboleslavsku nalezneme v polích mezi Vrátnem a Trnovou na Bělsku.
První český legionář, příslušník legendární roty Nazdar, Josef Antoš.
Plazy se mohou pochlubit tím, že se zde narodil 24. 3. 1893 Josef Antoš. Ten odešel krátce před I. světovou válkou za prací do Paříže. Na samém počátku války se přihlásil s dalšími českými dobrovolníky do francouzské armády, kde vytvořili známou Rotu Nazdar. Její příslušníci, stejně jako později českoslovenští legionáři bojovali za vznik samostatného Československa. Josef Antoš byl v bitvě u Arrasu v červnu 1915 raněn a po půlročním léčení se vrátil zpět na frontu, kde bojoval až do listopadu 1918. Byl nositelem mnoha vysokých československých a francouzských vyznamenání. O svém působení za I. světové války napsal téměř dvousetstránkové paměti, které popisují hrůzy světové války a odhodlání našich dobrovolníků o získání národní samostatnosti. Věřím, že se podaří získat nakladatele, či finanční prostředky, aby tyto paměti mohly vyjít tiskem. Josef Antoš se po válce vrátil do Československa, žil v Mladé Boleslavi, kde vyučoval němčinu a francouzštinu. Zemřel 29. 11. 1963.
ČsOL Jednota Mladá Boleslav
