Hlavní strana » Toulavé boty » Toulavé boty: Bakov nad Jizerou

Kostel sv. Barbory v Bakově nad Jizerou.


Morový sloup v Bakově nad Jizerou.


Kostel sv. Bartoloměje v Bakově nad Jizerou.

Bakov nad Jizerou byl poddanný cisterciáckému klášter v Klášteře Hradišti nad Jizerou. V roce 1345 byl postoupen Zvířetickému panství. V roce 1497 byl povýšen na město. Z cenných památek se dodnes dochoval kostel svatého Bartoloměje z 2. poloviny 16. století. O několik desítek let starší je kaple svaté Barbory. Ta byla původně sborem Jednoty bratrské a v současné době slouží jako smuteční obřadní síň.

Nejmladší je sloup Nejsvětější Trojice uprostřed náměstí. Je to vysoký trojboký jehlan završený svatou Trojicí. Na vrchu jehlanu sedí na zeměkouli Bůh Otec. V náručí drží Krista na kříži a nad jeho hlavou se vznáší Duch Svatý. Jehlan je ovinut spirálovitě shluky obláčků, z nichž se dívají hlavy andělů. U paty jehlanu sedí na každém ze tří nároží malý andílek. Pod jehlanem, před okosenými hranami stojí v životní velikosti a v plném pohybu sochy patronů české země – Svatého Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. V nejspodnější části sloupu jsou tři nápisy, které bychom dnešním jazykem napsali: „Pod obranu Trojice Božské obec i také sebe městys obětuje“, „Mor, hlad, válku a oheň Trojice Boží z Bakova zažeň“ a „Láska, svornost, Boží požehnání popřej Trojice svatá, ať bydlejí s námi“.

Bakov byl stejně jako jiná města často postižen povodněmi, požáry i různými epidemiemi, především morem. Bakovští konšelé se stejně jako v jiných městech rozhodli postavit sloup, který měl před pohromami chránit. Proto také se tyto sloupy nazývají morovými. Bakovský sloup Nejsvětější Trojice je výtvorem známého barokního sochaře Josefa Jiřího Jelínka z Kosmonos, který na něm pracoval v letech 1727 – 1729. Z jeho dílny je i socha svatého Jana Nepomuckého, která je dnes umístěna u kostela v severozápadní části bakovského náměstí.

V 18. století v Bakově působil Jiří Ignác Linek (1725 -1791), který byl nejen výborným kantorem, ale také významným českým skladatelem chrámové hudby, varhanních skladeb i pastorálních symfonií a oratorií. Jiří Ignác Linek (původním jménem Jiří Linka) výrazným způsobem ovlivnil hudební život Bakova i jeho okolí.