Hlavní strana » O nás a o naší činnosti

Jednota ČsOL Mladá Boleslav byla znovuobnovena 5. června 1998. U jejího znovuvzkříšení stál br. Rostislav Kubišta, který se vzápětí stal také naším dlouhodobým vynikajícím předsedou, bývalý člen Vilém Fencl, v současné době prezident OS "Rota Nazdar" a br. PhDr. Jaromír Jermář, v současné době senátor za Mladoboleslavsko a Turnovsko. Funkci předsedy od října roku 2006, kdy byl br. Kubišta ze zdravotních důvodů nucen odstoupit a stát se předsedou čestným, vykonává br. Ing. Tomáš Pilvousek.

Naše Jednota vydávala také nepravidelný zpravodaj - Mladoboleslavský legionář.

Naše Jednota ČsOL pořádá různé vzpomínkové akce nebo zájezdy na zajímavá místa:

Historie mladoboleslavské župy ČsOL:

Staroměstské náměstí v Mladé Boleslavi

V roce 1921, krátce po založení Československé obce legionářské, působící prostřednictvím jednot jako celorepubliková organizace, se ukázalo, že bude nutné vytvořit vyšší celky legionářské organizace – župy. Sídlem župy pro severní Čechy byla určena Mladá Boleslav a ústředí ČsOL vyzvalo v prosinci 1921 právě mladoboleslavskou Jednotu, jejíž stanovy byly schváleny 7. listopadu 1921, aby se jejího zřízení ujala. Dne 5. února 1922 byla do hotelu Vysoký sezvána porada, na které se ustavila "Mladoboleslavská župa ČsOL". Tato v roce 1938, v době bezprostředního ohrožení státu, přijala jako čestný název jména popravených příslušníků československých legií v Itálii Štorcha, Turpiše a Hojsáka.

Prvorepublikové razítko ČsOL, Jednoty Ml. Boleslav

Činnost župy v době první republiky zahrnovala práci organizační, snahy vzdělávací, národně a hospodářky zajišťovací, humanitní, sociální i pokrokově výchovné. Pro veřejnost se konaly různé akce s rázem národních slavností. Podílela se na nich župa s jednotou z místa, kde se akce konala. Velké popularitě se v té době těšily i slavnostní župní sjezdy. Kdy a kde se konal první z nich není v současné době známo. Každopádně další slavnostní župní sjezdy byly svolány v roce 1924 do Jílového u Hodkovic, v roce 1926 do Rumburku (zde se zúčastnili i lužičtí Srbové) a do Vrchlabí, v roce 1931 do Jičína, v roce 1932 do Děčína, v roce 1933 do Hrádku nad Nisou, v roce 1934 do České Lípy (tato slavnost byla spojená s předáváním stuhy na prapor p. pl. 2 Jiřího z Poděbrad), v roce 1936 do Mělníka a v roce 1937 do Jilemnice. Poslední předválečný sjezd severočeské župy ČsOL se konal v srpnu roku 1938 v Novém Boru a stal se velkou manifestací za obranu Československa a její demokracie.

Památník 1. světové války na Komenského náměstí

V roce 1932 tvořilo župu celkem 50 jednot s 2.580 členy, v roce 1938 pak 46 jednot s 2.530 členy. V důsledku "Mnichova" se v okupovaném pohraničí ocitlo 17 jednot z naší župy. Po okupaci zbytku republiky trpěli Němci ČsOL do roku 1941, kdy ji rozpustili a veškerý její majetek zabavili. Mladoboleslavská župa ČsOL byla pak po válce obnovena zástupci 21 jednot ze severu Čech, kteří se 16. září 1945 sešli na schůzi v mladoboleslavském hotelu Věnec.

Po únoru 1948 byla ČsOL, mladoboleslavskou župu nevyjímaje, začleněna bez souhlasu členstva do jednotného Svazu bojovníků za svobodu, později přejmenovaného na Svaz protifašistických bojovníků. Vedení této organizace požádalo dne 17. července 1949 o výmaz ČsOL z rejstříku registrace, čímž byla ČsOL protiprávně zrušena.

Powered by Etomite CMS.