V současné době sledují členové mladoboleslavské Jednoty ČsOL se stoupajícími obavami stále častější srazy různých skupin české ultrapravicové a neonacistické scény. V této souvislosti si nelze nepovšimnout bezzubosti našeho právního systému a naprosté impotence a pohodlnosti státní správy. Výsledkem této takřka vražedné kombinace pak je samozřejmě neschopnost podobným sešlostem účinně zabránit. Odkazy zodpovědných činitelů na nemožnost potlačování svobody slova či ochranu demokratických principů pak vyznívají jako bezuzdný alibismus a posouvají naši demokracii spíše k hranicím anarchie. Demokracie, jakožto velmi citlivý organismus, vyžaduje i účinné mechanismy obrany své vlastní podstaty. Historie již několikrát ukázala, že opominutí tohoto faktu má vždy tragické následky.
My, jako organizace československých legionářů z 1. světové války a vojáků z 2. světové války, považujeme tento fakt za ostudné plivnutí do tváří všech těch, kdo demokratickou republiku vybojovali a později bránili, za znesvěcení památky těch našich bratří, kteří se z bojišť obou světových válek nikdy nevrátili.
Ač mají naši zákonodárci i představitelé výkonné moci jedinečnou možnost poučit se z životních osudů a zkušeností svých spoluobčanů, kteří nad zrůdností nacismu kdysi nemávnuli rukou a pustili se s ním do nerovného boje, nečiní tak. Nám jako občanům tohoto státu, jejichž vůli prý naši volení zastupitelé plní, pak nezbývá, než se ptát, proč nedokážeme extrémistickým provokacím účinně zabránit? Ač na mnohých, dnes již bohužel povětšinou zanedbaných a opomíjených pamětních deskách či pomnících můžeme číst prosté, ale výmluvné slovo "NEZAPOMENEME". A přece jsme zapomněli...
Tomáš Pilvousek, Jednota Mladá Boleslav
|
ČsOL Jednota Mladá Boleslav
