V táborové hře Kryštof Harant cestuje časem a zažívá osudy svého národa. Tentokrát přicestoval v roce 1914 a jako dobrý Čech prošel s národním vojskem vřavou 1. světové války. Po jejím skončení byl společně se svými přáteli, bratry legionáři z Itálie – Honzou Juřenou a Ruska – Michalem Benešem objeven dětmi zdejšího tábora. A protože největší herecké zkušenosti má náš br. Jaromír Jermář coby bývalý člen ochotnického spolku, zahrál si hlavní postavu Kryštofa Haranta právě on :-), a to ve stejnokroji dnes již legendární české roty Nazdar ve Francii.

Během poledního klidu jsme se přemístili na bezejmennou kótu nad táborem, kde jsme měli odpálit dýmovnici, která měla děti upozornit, že se zde něco děje. Jenže správnou táborovou, jistě několikrát zvlhlou a pak sušenou dýmovnici se nám odpálit nepodařilo. Ale i tak si děti v táboře všimly, že se kolem něco děje, že se tam někdo pohybuje. Protože měly za úkol všímat si, zda se někde neobjeví hledaná postava Kryštofa Haranta, na nic nečekaly a vyrazily k nám, v pravém slova smyslu, prostě vzaly nás "útokem".

 

Nejdříve děti odhalily hledanou postavu, pak nám sdělily, jaký že se píše rok a my jsme jim vyprávěli, čím vším jsme jako legionáři museli během války projít, abychom mohli žít v samostatném a demokratickém státě. U jinak bystrých dětí jsme zjistili, že povědomí o Československu je celkem mizivé a že znají již jen Českou republiku. Vzájemné vyprávění o době dřívější, o čsl. legionářích a o době současné jsme zakončili dohodou, že stroj času bude pečlivě uschován s tím, že každý má žít v té době, ve které se narodil. Tím byla zakončena celotáborová hra.