|
Hlavní strana » Nezařazené » Kasárna T.G.Masaryka, mladoboleslavský Magistrát a legionáři
Po mnoha letech se podařilo mladoboleslavskému Magistrátu vyřešit problematiku budoucnosti nezadržitelně chátrající budovy bývalých kasáren čs. armády – Kasáren Tomáše G. Masaryka. Stavba bude v nejbližší době prodána investorovi vzešlému z výběrového řízení, který zde po rekonstrukci hodlá zřídit přepychový hotel.
Objekt původně c. k. zeměbraneckých kasáren, vybudovaných v 80. – 90. letech 19. století, byl za 2. sv. války svědkem zrůdnosti německého nacismu. Tomu zde za oběť padlo několik čs. důstojníků. Aby nebylo jejich umučení nikdy zapomenuto, osadila po válce na objekt kasáren naše organizace pamětní desku. Připomeňme si jednu z tragických událostí, jak ji zaznamenal vězeň František Vlach ve vzpomínkách na noc ze dne 21. na 22. 6. 1940: Smrt majora Frymla. Od roku 1999 pořádá naše organizace u objektu kasáren před pamětní deskou pietní vzpomínku:
Komentář ke vzpomínce, která se konala v roce 2007 najdete zde.
Komentář ke vzpomínce, která se konala v roce 2006 najdete zde.
Komentář ke vzpomínce, která se konala v roce 2005 najdete zde.
Článek o vzpomínce, která se konala v roce 2004 najdete zde.
Od okamžiku, kdy jako jedna z bezradných variant řešení problému s poslední zbývající budovou kdysi rozsáhlých kasáren byla zvažována i demolice, stavěla se naše organizace za zachování objektu. Nejen že zde sídlila čs. armáda, která svého času tvořila neodmyslitelnou součást života našeho města a že se její příslušníci postavili po událostech roku 1938 a následné okupaci v roce 1939 na odpor bezpráví, aby za to potom několik z nich zaplatilo ve "svých" kasárnách životem, ale také proto, že Mladá Boleslav už nemá historických staveb nazbyt. A taková kasárna s věžičkami a cimbuřím, jen tak někdo nemá. :-) Svou, mnohdy možná až otravnou neodbytností jsme od každého úřadujícího mladoboleslavského starosty, či později primátora dokázali získat písemný slib, že se zasadí o zachování této stavby.
 Po vyřešení otázky bytí či nebytí objektu v posledním výběrovém řízení jsme nadále sledovali kroky Magistrátu při přípravě smlouvy k prodeji. A vyplatilo se. Magistrát sice, na naši žádost, zanesl do požadavků výběrového řízení podmínku zachování pamětní desky na objektu budovy, ale příslušný odstavec smlouvy vyzníval nanejvýš žalostně. Nejen že v textu chyběla slova, ale i v případě jejich doplnění byla formulace natolik vágní a benevolentní, že v žádném případě nezaručovala zachování stávající desky jako takové, natožpak její umístění na průčelí budovy, tak jak je tomu doposud, o její přístupnosti veřejnosti nemluvě. Zjednodušeně řečeno, pokud by investor umístil jakoukoliv desku s nespecifikovaným textem třeba do kotelny budoucího hotelu, splnil by nenapadnutelně litery smlouvy. Navíc nás překvapilo, že nám nebylo umožněno pořídit si, byť právně neplatnou, kopii pouhého jednoho odstavce, či si jen dokonce udělat písemné poznámky, abychom mohli fundovaně vystoupit před zastupiteli města a upozornit je na nedostatky této části smlouvy. Naštěstí má alespoň část členstva Jednoty obstojnou paměť a znění odstavce si odnesla ve vlastní hlavě. :-)
Navíc se na Magistrát obrátili také znepokojení potomci jednoho z umučených, majora Frymla, paní Jana Poušková-Frymlová a Ing. Josef Fryml.
 Poté, co jsme prodělali několik vyjednávacích koleček s magistrátními úředníky, kteří poněkud tápali ve vlastních kompetencích ohledně této záležitosti, se nám po jisté době podařilo magistrátu "vnutit" naší pomoc a sestavit takový odstavec ve smlouvě, který zajišťuje
a) zachování stávající desky na čelní stěně budovy
b) volný přístup veřejnosti.
Je škoda, že zachování desky nebylo, i ve vztahu ke všem eventuálním budoucím majitelům budovy, vyřešeno jednou provždy například zřízením věcného břemene v katastru nemovitostí, jak jsme rovněž navrhovali. Ale po zkušenostech z jednání s magistrátními úředníky, vesměs neochotnými a nakloněnými nanejvýš netransparentnímu přístupu k problému, považujeme výsledné znění za úspěch:
Kupující se zavazuje znovuosadit na čelní stěnu budovy, směrem do Jičínské ulice tutéž pamětní desku, která je zde umístěna v den prodeje budovy tak, aby k ní byl umožněn volný přístup a zachována možnost pro shromažďování občanů při pietních aktech.
Doufejme, že napříště bude v podobných případech poněkud zjevnější snaha Magistrátu hájit především zájmy obyvatelstva Mladé Boleslavi, než snaha nepopouzet, byť jen domněle, protistrany při jakýchkoliv budoucích právních aktech. A teď už nezbývá, než se těšit na, snad citlivou, rekonstrukci objektu bývalých kasáren pěšího pluku 47, které se honosily názvem "Kasárna Tomáše G. Masaryka".
Mladé Boleslavi ZDAR!
Michal Beneš, Jednota Mladá Boleslav
|