Hlavní strana » Lidé ČsOL » J. Jermář: Jan Masaryk

Jan Masaryk se narodil 14. září 1886 v Praze. Po dokončení Akademického gymnázia v Praze v roce 1906 odjel na zkušenou do Ameriky, kde pracoval v různých profesích. Pomáhal ostatním přistěhovalcům s výukou angličtiny. Od roku 1919 působil v diplomatických službách, nejprve ve Washingtonu, v letech 1922 - 1925 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí jako osobní tajemník Dr. Edvarda Beneše. Poté byl vyslancem v Londýně. V roce 1938 vyvíjel velké úsilí o přesvědčení anglické reprezentace i veřejnosti o nutnosti pomoci obraně Československa. Když se tak nestalo, dokázal být k anglickým přátelům velmi tvrdý. Za II. světové války byl ministrem zahraničních věcí v londýnské exilové vládě, kterým zůstal i po válce až do své smrti. Patřil k nejoblíbenějším světovým diplomatům, byl velice oblíbeným politikem u nás doma. Byl člověk velice společenský, říkal o sobě, že je Čechoslovák, ale také Evropan. V paměti nejstarší generace jistě zůstávají jeho rozhlasové relace z Londýna během nacistické okupace.

Po válce se snažil co nejvíce udržet nezávislost naší země. Odsuzoval tlaky Stalina i Sovětského svazu, kterým však už nemohl zabránit. Byl rozhodným stoupencem svobody a demokracie. Jeho smrt po pádu z okna Černínského paláce 10. března 1948 nebyla nikdy objasněna. Těžko se již dnes zjistí, zda to byla vražda či sebevražda. Obě varianty jsou možné. Jednalo-li se o sebevraždu, byla výrazem nesouhlasu Jana Masaryka se ztrátou svobody a demokracie. Podstatné však je, že se vládnoucím kruhům po celých 40 let nepodařilo Jana Masaryka, ani jeho otce T. G. Masaryka, vymazat z myslí lidí.

Nezapomínejme na Jana Masaryka ani dnes. I když si nesmírně vážím T. G. Masaryka, Jan Masaryk je mi v mnohém bližší. Je mi blízký svou lidovostí. A jako sociálnímu demokratovi je mi velmi blízký i svými následujícími slovy:
"Nikdo si nesmí nikdy myslet, že je něco víc, něco lepšího, než ten druhý. Možná, že toho má víc v makovici, možná, že nosí lepší košili, možná, že má fortelnější ruce, možná, že má větší bicepsy. Ale tohle všechno ho jenom zavazuje, aby toho udělal tím více pro ty s menšími bicepsy a s horší košilí. Jenže tomuhle všemu může rozumět jenom ten, kdo má rád lidi. Mít rád lidi, milovat lidi, tohle je celé tajemství a jediný recept na štěstí. To platí pro všechny."