Nátačení (kamerování) dokumentu ve Francii

Tomáš Drábek 04.06.2018

V pozdních večerních hodinách 11. května vyrazila od ústředí ČsOL v hotelu Legie v Praze výprava dvou dodávek směrem k hranicím s Německem. Jejich cílovou destinací byla Francie.

Osádku té první tvořili bratři z jednot po celé republice pod velením br. Charfreitaga. Tu druhou, která se velikostí podobala spíše autobusu než dodávce, obsadila Jednota Mladá Boleslav (bratři Pilvousek, Juřena, Fuksa, Jablonec a Drábek) spolu podporovateli Davidem Šrůtkem a Michalem „tryskáčem“ Součkem. Po několikahodinové cestě, která vedla přes Německo, Belgii a část Francie, a při které řidiči překonávali únavu nejrozmanitějšími způsoby (třeba velmi netradičním výběrem hudby) jsme konečně 12. květná ráno dojeli do blízkosti francouzského Arrasu. Tam se zkroucené a rozlámané posádky aut vyhrnuly ven na prázdné parkoviště, spolu se svými taškami Ikea, ze kterých začali unavené figury pozvolna vytahovat stejnokroje československých legionářů ve Francii. Parkoviště se tak během několika minut proměnilo v místo připomínající ruchem a všude rozházeným oblečením vietnamské tržiště. Po dostrojení byl vybalen prapor ČsOL i replika praporu Roty Nazdar. Následoval první (ale pro onen den rozhodně ne poslední) pietní akt u pomníku na kótě 145 De Vimy věnovaného francouzské Cizinecké legii, na kterém měla svou desku i Rota Nazdar. Poté si účastníci poutě prohlédli kanadský památník, znovu nasedli do aut a vyrazili vstříc další vzpomínkové akci.

Ta se konala v nedalekém městečku La Targette u tamějšího pomníku. Na místě už byla čestná jednotka naší i slovenské armády, vojenská hudba, zástupci českých, slovenských i francouzských spolků a další. Po provedení pietního aktu se všichni přesunuli kousek za město k československému válečnému hřbitovu. Tam byl o něco delší (což dosvědčovaly ďolíčky v zemi, které si každý z čestné stráže během akce vystál) pietní akt. I ten se povedl a tak byl důvod co oslavovat. Proto se všichni vrátili do La Targette, kde byl pro účastníky akce připraven slavnostní raut. Po jeho skončení jsme vyrazili do kempu, kde jsme se ubytovali ve třech nepříliš prostorných, ale útulných chatkách.

Dalšího dne ráno jsme se ustrojili do patřičných stejnokrojů (tento den na rok 1918) a vyrazili k zákopovému skanzenu v La Main Des Massiges. Tam jsme se měli sejít s filmaři, připravujícími dokument o čs. legionářích a pokračovat v „kamerování“ (dle přání filmařů spíše „natáčení“) ilustračních záběrů. Tím jsme navázali, mimo jiné, na naší poslední výpravu do Francie z listopadu minulého roku. Kvůli špatně dohodnutému srazu jsme však měli ještě dost času projet si několik památných míst v okolí, jako například Argonský les. Poté jsme znovu dorazili do zákopů, kde jsme navzdory nepřízni počasí natáčeli. Večer jsme se mokří a přidušení plynem (v tomto případě pouze filmovým dýmem) vrátili do kempu, kde jsme rozvěsili mokré stejnokroje, najedli se a velmi brzy ulehli ke spánku.

Druhý natáčecí den byl věnován Rotě Nazdar. Opět se pořizovali záběry v La Main Des Massiges a i tento den se nám sraz úplně nevydařil. To nás ale neodradilo, a tak jsme se po sloučení obou skupin vhrli do práce. Kromě kameramana, který „nerad dělá zbytečnou práci a podobně“ se všichni dobře bavili. Po ukončení natáčení jsme se navrátili do kempu, kde se večer nesl ve znamení oslav 30. narozenin bratra Fuksy.

Ráno jsme si vše sbalili a připravili se na dlouhou cestu. Tu jsme si ještě zpestřili návštěvou Verdunu. Kromě natáčení a návštěvy výše zmíněných míst a mnoha muzeí, jsme navštívili Sommu, Cambrai, Albert a samozřejmě Terron a Vouziers.