Několik málo nadšených vědců a mecenášů odstartovalo na přelomu 18. a 19. století návrat kultury promýšlející svět v češtině. Ale až pád Bachova absolutismu na konci 50. let 19. století umožnil následný bouřlivý rozvoj české společnosti, která v míře dříve neviděné začala organizovat široké vrstvy ve spolcích všeho potřebného zaměření - od vzdělávacích kroužků čtenářů až po zemědělská družstva. Hlavním cílem bylo dosažení soběstačnosti a evropské úrovně v co největším počtu disciplín lidského života.

 

Do dlouhého seznamu patří na čestném místě i České Baráčnictvo, vlastenecko-hospodářská organizace, která si za svůj cíl dala zefektivnění sousedské spolupráce v českých obcích. Založení spolku spadá do roku 1874, do doby, kdy se ustavují nejstarší české politické strany a zájmy české společnosti se stávají regulérní politikum v rámci Rakousko-Uherska.

 

Na letošek tedy připadlo 135. výročí založení této stále živé organizace a Mladé Boleslavi připadl čestný úkol hostit baráčnický sjezd v sobotu 20. června. Vzhledem k tomu, že od vzniku Československé republiky vždy baráčníci a legionáři spolupracovali, nemůže tomu být a není jinak ani dnes. Baráčníci z Mladoboleslavska přijímají pozvání na akce pořádané naší Jednotou, proto i my jsme rádi přijali pozvání k účasti ve slavnostním průvodu, který vyrazil po 14. hodině od Domu kultury a defiloval před návštěvníky středověkého jarmarku, který se letos konal na náměstí Míru.

 

Následovalo položení květinových darů k torzu sochy legionáře na Komenského náměstí a pak již směřoval průvod přes Českobratrské náměstí a Jaselskou ulicí zpět k Domu kultury, kde pokračoval další program baráčnického sjezdu.

 

Průvodu se dvěma hudebními tělesy, bohatým zástupem korouhvic s krásnými vyšívanými prapory a se státním praporem v čele přálo počasí. Nezbývá než si přát, aby se podobných projevů spolkového života české spolešnosti v takto vrcholně slavnostním duchu dělo v Mladé Boleslavi více.

 

 

Jiří Filip, Jednota Mladá Boleslav