Před 70 lety, 14. září 1937, zemřel ve věku 87 let první československý prezident T. G. Masaryk. Masaryk byl nejen prezidentem státu, o jehož vznik se zasloužil, byl však také světově významným filozofem a humanistou. Byl bytostným demokratem, člověkem bojujícím za pravdu, mnohdy proti přesile. Vzpomeňme jen jeho neohrožené postoje v době bojů o Rukopisy či v době protižidovských pogromů za hilsneriády, ale i mnohé další. Jeho životní postoje, jeho činy by pro nás měly být i v dnešní době inspirující. Masaryk byl velkým vlastencem, přesto však nedělal rozdíl mezi lidmi podle národnosti. Neposuzoval člověka ani podle náboženského či politického smýšlení. Člověka hodnotil především podle jeho morálních a charakterových vlastností. Byl opravdu morálním majákem, který zářil nejen v naší zemi, ale široko za jejími hranicemi.
Masaryk byl nesmírně milován téměř všemi lidmi. Na jeho pohřeb 21. září přijel do Prahy jeden milion lidí. Byly mezi nimi tisíce československých legionářů, kteří mu pomáhali vybojovat naši samostatnost za 1. světové války. Byly mezi nimi tisíce sokolů a příslušníků dalších organizací. Do Prahy přijely však statisíce prostých lidí ze všech koutů republiky. Po smutečním průvodu z Pražského hradu přes historické centrum našeho hlavního města byla na Hlavním (tehdy Wilsonově) nádraží jeho rakev přemístěna z lafety děla na otevřený vagón. Smutečnímu vlaku a T. G. Masarykovi vzdávaly hold podél trati další statisíce lidí. V Lánech byl pak T.G. Masaryk pohřben na místním hřbitůvku do prostého hrobu vedle své ženy Charlotty.
Když v závěru roku 1918 přijížděl do Československa již jako prezident, vítalo ho přes půl milionů lidí. Počet účastníků jeho pohřbu i tryzen s ním spojených však dosahoval milionů. Masaryk byl prostým lidem milován, byl však také nenáviděn těmi, kterým byl nebezpečný pro své neohrožené demokratické a humanistické vystupování. I když od smrti T. G. Masaryka již uplynulo 70 let, jeho myšlenky a ideály žijí mezi námi. Přejme si, aby tak bylo v co největší míře. Náš současný prezident před nedávnem u příležitosti 28. října vyslovil otázku, jestli není v naší společnosti „přemasarykováno“. Já říkám, že jednoznačně není a nikdy nebude, protože dobrých myšlenek a ideálů, neohrožených životních postojů a činů nebude nikdy v žádné společnosti dostatek. I některým současným politikům se Masaryk asi nehodí, jako se nehodil mnoha minulým. Naštěstí síla humanity, lidskosti, demokracie, boje proti bezpráví, které doprovázely život T.G. Masaryka, žije i 70 let po jeho smrti. A bude záležet na nás, jestli tyto ideály budeme dále naplňovat. Masarykův odkaz nás k tomu zavazuje.
ČsOL Jednota Mladá Boleslav
Před 70 lety, 14. září 1937, zemřel ve věku 87 let první československý prezident T. G. Masaryk. Masaryk byl nejen prezidentem státu, o jehož vznik se zasloužil, byl však také světově významným filozofem a humanistou. Byl bytostným demokratem, člověkem bojujícím za pravdu, mnohdy proti přesile. Vzpomeňme jen jeho neohrožené postoje v době bojů o Rukopisy či v době protižidovských pogromů za hilsneriády, ale i mnohé další. Jeho životní postoje, jeho činy by pro nás měly být i v dnešní době inspirující. Masaryk byl velkým vlastencem, přesto však nedělal rozdíl mezi lidmi podle národnosti. Neposuzoval člověka ani podle náboženského či politického smýšlení. Člověka hodnotil především podle jeho morálních a charakterových vlastností. Byl opravdu morálním majákem, který zářil nejen v naší zemi, ale široko za jejími hranicemi.
