O letošních prázdinách jsme na náš pomník v Lužických horách zavítali z důvodu usměrňování bujné vegetace celkem 2x. Poprvé se tak stalo již 1. července, kdy bráškové Jakub Mikolášek a Honza Juřena věnovali krásné slunečné nedělní odpoledne této chválihodné činnosti. Trávy bylo opravdu dost, což nás ale, s naší osvedčenou metodou sekačka-vozík, nemohlo odradit. Při naší činnosti jsme také měli tu možnost obdivovat i zdejší faunu, jelikož se téměř pod každým metrem čtverečným travní vegetace skrýval vyhřívající se slepýš či schovaná žabka. Takové zdejší menší safari... :-)
Podruhé jsme v létě na hraniční přechod Dolní Světlá - Waltersdorf dorazili v polovině srpna a to v již podstatně silnější sestavě, která byla doplněna o našeho předsedu Tomáše Pilvouska (takže jsme byli celkem 4 :-)). Poté, co si náš předseda vychutnal tradiční drncavou jízdu na vozíku po panelce z Dolní Světlé, dali jsme se do práce. A protože počasí nám opravdu přálo, času a pracovní síly bylo dost, řekli jsme si, že s tím dnes opravdu zamáváme. A tak se také stalo! Zarostlé okolí pomníku bylo postupně upraveno v přímo anglický trávníček a co proto dostaly i věčné nálety všeho možného v okolí kolejnic. Nálety to byly opravdu řádné, s odstraněním jejich důmyslného bludiště kořenů a kořínků musela pomoci i "těžká technika". Celkem byl vyvezen zřejmě rekordní počet vozíků (3), čímž okolí pomníku na první pohled prokouklo. Okolo třetí hodiny jsme byli s prací hotovi a jakou zaslouženou odměnu jsme si vybrali občerstvení a zahnání žízně na terase České hospody v Heřmanicích. A protože bylo opravdu hezky a sluníčko pražilo do zad, vydrželi jsme zde až do pozdních večerních hodin...